Den druhý: CzechoSlovania, dokonalé souznění

Běžné úterý v naší škole nebývá obvykle ničím zvláštní. Ne tak dnes. Počet našich žáků se dočasně zvýšil o téměř 40 a celá řada našich učitelů byla s touto skutečností konfrontována hned první vyučovací hodinu. Ta probíhala všude řádně podle rozvrhu hodin, jen s tím rozdílem, že český účastník si s sebou přímo do autentické výuky přivedl svého slovinského parťáka. Naší snahou totiž bylo, aby mělo co možná nejvíce našich žáků i učitelů možnost setkat se osobně s našimi hosty. Už první hodina byla plná anglické konverzace, smíchu, zajímavých zkušeností a zážitků.

Ale to byl zatím jen rozjezd! V další části dopoledne se všichni účastníci rozdělili do šesti skupin, které už měly vlastní program. V různých koutech naší školy, s různým zaměřením a s různým cílem se pod vedením těch nejstatečnějších učitelů naší školy rozběhly česko – slovinské pracovní skupiny, zkráceně workshopy. Jejich plán zněl jasně. Věnovat se vybranému tématu a připravit prezentaci práce workshopu pro odpolední vystoupení ve školní aule. Ale co hlavně, setkání se slovinskými hosty si náležitě užít. A to se podařilo. Úterní dopoledne se česko-slovinsky cvičil aerobic, nacvičovala se anglicky česká pohádka O líném Honzovi, hrál se Kin-ball, mezinárodně se pekly české buchty, připravovaly se modely na módní přehlídku z recyklovaných materiálů, na svoje odpolední vystoupení se připravovala skupina soutěžících a to vše zdálky i zblízka sledovala česko-slovinská skupina „televizních reportérů“, kteří jednak sbírali ty nejlepší záběry, a jednak se nebáli účastníkům pokládat ty nejrůznější otázky.

Dospělí účastníci slovinské výpravy měli v průběhu dopoledne možnost si podrobně prohlédnout budovu druhého stupně naší školy Na Jordáně a  pak navštívit budovu prvního stupně v Rebcově ulici. Poté se i oni připojili k činnosti našich workshopů.

V průběhu oběda krátká chvilka odpočinku, opět posíláme pozdrav do školní kuchyně, svíčková bodovala. A pak už začít hledat a otáčet správným směrem všechny, kteří v labyrintu našich chodeb a zákoutí zabloudili a rychle vše připravit na odpolední program ve školní aule!

Odpolední program začíná, aula praská ve švech. Co však bude obsahem devadesátiminutového programu je pro všechny zúčastněné včetně organizátorů velkou tajenkou. Veškerý program totiž vznikl teprve dnes a generální zkouška není nic pro nás. Jedeme hned naostro. V úvodu představujeme členy všech workshopů i jejich dospělé vůdce, všechny odměňuje obecenstvo bouřlivým potleskem.

To ale není nic proti hluku, který provází naši první soutěž. Modré družstvo proti žlutému, obě družstva v zastoupení českém i slovinském. Bořek Stavitel by záviděl, jak vysoký se daří postavit komín našim soutěžícím. Každý z nich se samozřejmě snaží, aby zrovna jemu to nespadlo! Komín téměř do stropu nakonec přece jen padá, obecenstvo šílí, aula drží, jedeme dál. Nyní prezentuje svoji práci skupinka vášnivých reportérů, kteří po celé dopoledne procházeli školou a zajímali se o to, co se kde děje. Přináší ucelenou zprávu o všech dopoledních workshopech včetně řady vtipných momentek a ještě vtipnějších rozhovorů s účastníky.

Reportéry střídá česká klasika, pohádka O líném Honzovi v anglickém překladu „Lazy Honza“. Než však „Honza“ rozehrává svůj herecký koncert, nabízí členové tohoto workshopu zajímavý přehled klíčových slov této pohádky nejprve v angličtině, pak přeložený do slovinštiny a češtiny. Naše jazyky jsou skutečně velice podobné, když selže angličtina a ke komunikaci nestačí ani nohy a ruce, vlastně si pořád bez problémů rozumíme. Lingvistickou vsuvku střídá zásadní rekvizita – skutečné knedlo zelo vepřo a hlavně pravé české makové buchty, dozlatova upečené a voňavé, úžasný výstup dopoledního workshopu s pracovním názvem „Master Chef“. Nejdřív si makové buchty hrdě zahrají jako rekvizity v pohádce, pak budou odsouzeny ke snědení obecenstvem. Pohádka začíná. Pec, pruhované peřiny, líný Honza, drak, policajt, král i krásná princezna, nechybí skutečně nic. Líný Honza se nakonec přeci jen s vypětím všech sil rozmachuje na peci a ťuk draka do hlavy, drak mrtev padá k zemi, princezna je volná, král dává Honzovi svoji dceru a půl království za ženu, Honza s princeznou tančí českou polku, potlesk vestoje. Všichni členové skupiny Master Chef pak také za velkého potlesku získávají za svoji úspěšnu dopolední misi Řád zlaté vařečky.

V programu následují další soutěže modrých a žlutých, wokrshop Eko móda láká vlastním plakátem a několika eko-modely na večerní módní show. Vybraní slovinští žáci prezentují své národní tradice a společně pak sledujeme krátký film, natočený ve škole a v městě Kršku přímo našimi slovinskými kamarády. Program pak uzavírá pěvecké a hudební vystoupení slovinských žáků. Tak, a teď rychle nabrat síly na nabitý večerní program!

Dospělí členové slovinské výpravy se i se svými českými protějšky vydávají na krátký výlet po památkách v centru nádherně prosluněné Plzně. Účastníci z řad dětí mají teď trochu volného času ve vlastní režii. Někteří z nich využívají možnost zúčastnit se komentované prohlídky Přeštického kostela, někteří mají vlastní program ve svých hostitelských rodinách.

A už jsou tu všichni, Slovinci i Češi, DJ připraven, večerní program v sále Kulturního a komunitního centra začíná. V obavách z úvodního ostychu našich účastníků jsme si na pomoc přizvali skutečnou profesionálku Kristýnku Lorencovou z pohybového studia Hely, která se ujímá úvodní taneční lekce a ostych je vlastně okamžitě ten tam. Víru tance neodolávají mladí ani my stále mladí, jen o něco dříve narození. Kristýnka to zkrátka rozjela skvěle a děti jsou k nezastavení. Ovšem módní přehlídka workshopu Eko móda dostává obecenstvo doslova do varu. Originální modely a módní doplňky workshopu z krabic od mléka, částí PET lahví, alobalu, bublinkové fólie a dalších materiálů „z kontejneru“, doplněné úžasnou taneční choreografií bylo z těch čísel, které člověk vidí jednou za život. Když má štěstí!

Čas tak rychle utíká, české a slovinské děti si objednávají u pana dýdžeje české i slovinské či mezinárodní pecky, Justina Biebera střídá Karel Gott a jeho pecka „Ze zdi na mě tupě zírá“, pak všichni řádí na Gangnam Style.. Nikomu se z tak skvělého mejdanu nechce domů, ale nedá se nic dělat. Tak už honem domů spát, zítra všichni jedeme na klokany a opice!