Adventní Plzeň očima žáků

Adventní trhy

Líbilo se mi, že jsme mohli zazvonit na zvon a přát si svá největší přání.

Bylo legrační krmit zvířata, nejvíc se mi líbil osel.

Mohla jsem poslat přání Ježíškovi, ten ještě neležel v jesličkách, narodí se až 25.12.

Bylo pro mě ctí si zazpívat na náměstí.

Škoda, že nebyly otevřeny všechny stánky.

Vše bylo hodně drahé, ale pochopili jsme proč.

Paní učitelky nám poradily, jak chodit v tlačenici, aby nás někdo neokradl (batoh na břiše, věci ve vnitřních kapsách..).

Pivovarské muzeum

V pivovarském muzeu se mi líbilo, že nám paní průvodkyně zapnula parní stroj a líbil se mi film o bednářích, kterých už je jen osm.

Zaujalo mě staré opevnění a vyprávění o tom, jak byla díky němu Plzeň nedobytná a že z jeho hradeb jsem viděl stadion FC Viktoria.

Viděla jsem nejmenší džbánek na světě (1 cm) a pivovarskou laboratoř s originálním polarografem p. Heyrovského (Nobelova cena).

Mohli jsme si nejen prohlédnout, ale i vyzkoušet práci s různými historickými pivovarskými zařízeními.

Asi máme nejlepší pivo na světě a díky tomu nás znají ve světě.

Plzeňské historické podzemí

Líbilo se mi, jak měli vymyšlené středověké lednice, které nepotřebovaly elektřinu.

Byl to adrenalin, jestli se neztratíme v unikátním labyrintu chodeb, sklepů a studní (asi 20 z původních 360), který byl necelý kilometr dlouhý, prý jsme byli i 12 metrů pod zemí.

Prý jme chodili v hloubce 12 metrů pod zemí, chodby prý byly i ve 2 patrech.

Došli jsme až pod vodárenskou věž, kterou jsme viděli, když jsme přicházeli. Tam se mi líbilo vodní kolo, prý to byla jen replika.

Byla tam tajuplná atmosféra, ale nevěřím, že tam stále bloudí duch bezhlavého rytíře.

Západočeské muzeum

Líbila se mi časová osa na zemi, kam jsme umísťovali předměty a že nás to donutilo přemýšlet i v souvislostech.

Předměty jsme si mohli i vyzkoušet, třeba pazourek, pravěkou lžíci, nůž…

V expozici jsme se mohli fotit i s kamarády.

Na závěr jsme spolupracovali při otevírání keltského zámku.

A dále…

Ztratila jsem obavy z jízdy vlakem.

Byl jsem po celém dopoledni na nohou hodně unavený, asi mi chybí fyzička.

Bylo fajn se učit mimo školu, víc mě to bavilo.

Poděkovala jsem paním učitelkám Iloně Malátové, Růženě Maxiánové a Barboře Pitulové, že pro nás tuto akci připravily v rámci výuky občanské výchovy a dějepisu, určitě s tím bylo hodně práce.